Svou stopu v historii IT mají všichni studenti zapojení do soutěže

Doc. RNDr. Petr Šaloun, PhD. působí jako pedagog a školitel doktorandů na FEI VŠB-TU, kde byl v roce 2004 jmenován docentem v oboru Informatika. Jeho odborným zaměřením je zpracování petabajtových dat (astomická pozorování), informační systémy, adaptivní personalizované systémy, technologie pro e-vzdělávání či sekvenční a paralelní syntaktická analýza. Absolvoval a složil rigorózní zkoušku na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc. Titul Ph.D. získal v oboru Informatika a výpočetní technika na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

V čem vidíte největší přínos soutěže pro zapojené studenty?

Největším přínosem je osobní zadostiučinění i výborná sebepropagace pro potenciálního zaměstnavatele. Tolik stručně. Trochu podrobněji pro ty, kdo mají chuť číst víc: Mladí lidé jsou přirozeně soutěživí a vnímám, jak jim chybí srovnání nejen bezprostředně se spolužáky, ale i napříč Českem a Slovenskem, což je pro porovnání se velmi vhodné prostředí prakticky bez bariér jazykových i způsobu studia. Poté, co student tvrdě pracuje na své diplomce, je zapojen do projektů svého vedoucího, „sepíše“ a odevzdá práci a obhájí ji – ale práci obhájí i řada studentů, kteří nepracovali tak tvrdě. To je na dosažených výsledcích práce poznat. Někdy jsou mezi výsledky i vystoupení na konferencích, nebo jsou to nápady realizované do použitelné podoby komerční, nebo výzkumné. A ACM-SPY umožňuje takovým výborným studentům veřejně prezentovat jejich dosažené výsledky. Už jen být v galerii je pocit uspokojení, vědomí, že práce byla zúročena, že se student, na pomyslné pyramidě řekněme 1500 diplomových prací v IT oboru, nachází na špici deseti procent. A finalisté, to už jsou ti nejlepší z nejlepších. Být ve finále je vítězství, bez ohledu na konečný stupínek, na kterém finalista skončí. Jediný vítěz nakonec dostane i zajímavou finanční odměnu, je v centru pozornosti. Ale svých „x minut“ slávy mají finalisté všichni. A svou stopu v historii IT mají všichni studenti zapojení do soutěže. Sám jsem se jako středoškolák dostal do celostátního kola astronomické soutěže, a astronomie mě přivedla k výpočetní technice. Během vysokoškolského studia jsme s kamarádem zvítězili v celostátním kole SVOČ, což byly tehdejší projekty roku 🙂 (ne nutně diplomky). Byla to dobrá škola i pocit zadostiučinění. Kamarád je spolumajitelem prosperující lokální IT firmy, já pracuji na univerzitě se studenty a vedu je k poctivé práci i soutěživosti.

Podle čeho vybíráte práce, které do soutěže nominujete?

Před státnicemi dostávají předsedové státnicových komisí informace o tom, jaké jsou motivy soutěže a jaká jsou pravidla pro výběr. Navrhují nejlepší práce, zejména ty s výzkumným potenciálem. Na úrovni fakulty z nich vybereme práce v souladu s limity pro naši školu.

Jaká diplomová práce, kterou jste měl možnost konzultovat a vést, vás v poslední době nejvíc zaujala?

Byla to diplomka analyzující postoje zákazníků webového portálu. Student měl praktické zkušenosti z práce pro firmu, ale problematika webového inženýrství ho zaujala natolik, že se ponořil do studia odborných článků. Zjistil, že jejich výsledky se dají nejen reprodukovat, ale i použít na jiný problém v jiné aplikační doméně, a ty výsledky fungují a jsou zajímavé i pro firmu z komerčního pohledu. Student absolvoval před rokem, ale jsme stále v kontaktu a on je i díky tomu spoluautorem článků prezentovaných na mezinárodních konferencích (jedné se zúčastnil osobně a výsledky, které prezentoval, velmi zaujaly a vyvolaly zajímavou diskusi). Jeho práce pro firmu z USA mu zabírá tolik času, že se nepustil do doktorského studia.

Jak podle Vás ovlivňuje účast v soutěži šance na následné profesní uplatnění studentů? Případně existuje nějaký exemplární příklad za dobu trvání soutěže?

Ano, mám. Loňský finalista byl mým diplomantem. Je to aktivní a velmi nadaný student, diplomku jsme konzultovali přes Skype na dálku během jeho Erasmus pobytu na univerzitě ve Finsku. Na finále se pečlivě připravoval a už jen příprava posteru, tedy stránky prezentující výsledky jeho dvouleté práce, byla pro něj velmi přínosná a velmi nová – umět zhuštěně „prodat“ ostatním to, co on zná do nejmenšího detailu, to byla výzva. Zvládnul ji perfektně. Nominace do finále mu pomohla najít i současného zaměstnavatele, zahraniční firmu působící v regionu, který nechtěl opustit. Dnes se po zapracování ve firmě podílí na optimalizaci vnitrofiremních procesů a navíc si podal přihlášku do doktorského studia, protože mu kontakt s výzkumem a novinkami z webového inženýrství chyběl.

Jaký objev/počin v oblasti IT obecně Vás osobně za uplynulých pár let nejvíc nadchl?

Jsou to chytré telephony. Je to počin, který bezprostředně slouží lidem při práci, zábavě ale hlavně v každodenním životě. Nesmíme si ho nechat přerůst přes hlavu, ale je to naše pojítko s přáteli, známými, okolím, světem, i prostor osobních poznámek. A pro IT dává masivní rozšíření chytrých telefonů obrovské možnosti nápadů, nových rozhraní, příležitostí – věřím, že nejen komerčních, ale hlavně vedoucích ke zkvalitnění našeho života.

Doc. RNDr. Petr Šaloun, PhD. působí jako pedagog a školitel doktorandů na FEI VŠB-TU, kde byl v roce 2004 jmenován docentem v oboru Informatika. Jeho odborným zaměřením je zpracování petabajtových dat (astomická pozorování), informační systémy, adaptivní personalizované systémy, technologie pro e-vzdělávání či sekvenční a paralelní syntaktická analýza. Absolvoval a složil rigorózní zkoušku na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc. Titul Ph.D. získal v oboru Informatika a výpočetní technika na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

V čem vidíte největší přínos soutěže pro zapojené studenty?

Největším přínosem je osobní zadostiučinění i výborná sebepropagace pro potenciálního zaměstnavatele. Tolik stručně. Trochu podrobněji pro ty, kdo mají chuť číst víc: Mladí lidé jsou přirozeně soutěživí a vnímám, jak jim chybí srovnání nejen bezprostředně se spolužáky, ale i napříč Českem a Slovenskem, což je pro porovnání se velmi vhodné prostředí prakticky bez bariér jazykových i způsobu studia. Poté, co student tvrdě pracuje na své diplomce, je zapojen do projektů svého vedoucího, „sepíše“ a odevzdá práci a obhájí ji – ale práci obhájí i řada studentů, kteří nepracovali tak tvrdě. To je na dosažených výsledcích práce poznat. Někdy jsou mezi výsledky i vystoupení na konferencích, nebo jsou to nápady realizované do použitelné podoby komerční, nebo výzkumné. A ACM-SPY umožňuje takovým výborným studentům veřejně prezentovat jejich dosažené výsledky. Už jen být v galerii je pocit uspokojení, vědomí, že práce byla zúročena, že se student, na pomyslné pyramidě řekněme 1500 diplomových prací v IT oboru, nachází na špici deseti procent. A finalisté, to už jsou ti nejlepší z nejlepších. Být ve finále je vítězství, bez ohledu na konečný stupínek, na kterém finalista skončí. Jediný vítěz nakonec dostane i zajímavou finanční odměnu, je v centru pozornosti. Ale svých „x minut“ slávy mají finalisté všichni. A svou stopu v historii IT mají všichni studenti zapojení do soutěže. Sám jsem se jako středoškolák dostal do celostátního kola astronomické soutěže, a astronomie mě přivedla k výpočetní technice. Během vysokoškolského studia jsme s kamarádem zvítězili v celostátním kole SVOČ, což byly tehdejší projekty roku 🙂 (ne nutně diplomky). Byla to dobrá škola i pocit zadostiučinění. Kamarád je spolumajitelem prosperující lokální IT firmy, já pracuji na univerzitě se studenty a vedu je k poctivé práci i soutěživosti.

Podle čeho vybíráte práce, které do soutěže nominujete?

Před státnicemi dostávají předsedové státnicových komisí informace o tom, jaké jsou motivy soutěže a jaká jsou pravidla pro výběr. Navrhují nejlepší práce, zejména ty s výzkumným potenciálem. Na úrovni fakulty z nich vybereme práce v souladu s limity pro naši školu.

Jaká diplomová práce, kterou jste měl možnost konzultovat a vést, vás v poslední době nejvíc zaujala?

Byla to diplomka analyzující postoje zákazníků webového portálu. Student měl praktické zkušenosti z práce pro firmu, ale problematika webového inženýrství ho zaujala natolik, že se ponořil do studia odborných článků. Zjistil, že jejich výsledky se dají nejen reprodukovat, ale i použít na jiný problém v jiné aplikační doméně, a ty výsledky fungují a jsou zajímavé i pro firmu z komerčního pohledu. Student absolvoval před rokem, ale jsme stále v kontaktu a on je i díky tomu spoluautorem článků prezentovaných na mezinárodních konferencích (jedné se zúčastnil osobně a výsledky, které prezentoval, velmi zaujaly a vyvolaly zajímavou diskusi). Jeho práce pro firmu z USA mu zabírá tolik času, že se nepustil do doktorského studia.

Jak podle Vás ovlivňuje účast v soutěži šance na následné profesní uplatnění studentů? Případně existuje nějaký exemplární příklad za dobu trvání soutěže?

Ano, mám. Loňský finalista byl mým diplomantem. Je to aktivní a velmi nadaný student, diplomku jsme konzultovali přes Skype na dálku během jeho Erasmus pobytu na univerzitě ve Finsku. Na finále se pečlivě připravoval a už jen příprava posteru, tedy stránky prezentující výsledky jeho dvouleté práce, byla pro něj velmi přínosná a velmi nová – umět zhuštěně „prodat“ ostatním to, co on zná do nejmenšího detailu, to byla výzva. Zvládnul ji perfektně. Nominace do finále mu pomohla najít i současného zaměstnavatele, zahraniční firmu působící v regionu, který nechtěl opustit. Dnes se po zapracování ve firmě podílí na optimalizaci vnitrofiremních procesů a navíc si podal přihlášku do doktorského studia, protože mu kontakt s výzkumem a novinkami z webového inženýrství chyběl.

Jaký objev/počin v oblasti IT obecně Vás osobně za uplynulých pár let nejvíc nadchl?

Jsou to chytré telephony. Je to počin, který bezprostředně slouží lidem při práci, zábavě ale hlavně v každodenním životě. Nesmíme si ho nechat přerůst přes hlavu, ale je to naše pojítko s přáteli, známými, okolím, světem, i prostor osobních poznámek. A pro IT dává masivní rozšíření chytrých telefonů obrovské možnosti nápadů, nových rozhraní, příležitostí – věřím, že nejen komerčních, ale hlavně vedoucích ke zkvalitnění našeho života.