Mária Bieliková (FIIT STU): Snad dnešní absolventi zajistí jednou vznik „česko-slovenského“ Oxfordu nebo MIT

4.12.2018

👉 Chcete se letos zúčastnit prestižního finále IT SPY? Zabookojte si lístek tady! 👈

Profesorka Mária Bieliková patří k nejvýraznějším osobnostem slovenské IT scény. A zároveň je jedním z nejceněnějších evropských odborníků na umělou inteligenci – právě díky ní je tento obor na její domovské fakultě FIIT STU na světové úrovni. Ona sama se stala jedním z 52 evropských expertů, kteří budou v rámci týmu High-Level Group on Artificial Intelligence zpracovávat dlouhodobou strategii využití příležitostí, které umělá inteligence přináší pro ekonomiku EU.

Letos se Maria Bieliková navíc stala garantem soutěže IT SPY. Proto jsme ji poprosili, aby si našla čas na krátký rozhovor a shrnula své dojmy z aktuální situace na českých a slovenských univerzitách. Jak jsme na tom ve vzájemném poměřování mezi sebou a se světem se dozvíte níže.

Uplatnění informatiků, to je na Slovensku lepší než v Česku

IT SPY: Máte skvělý vhled do české i slovenské IT univerzitní scény. Jak se od sebe lišíme?

Podle mě se lišíme minimálně. Je to dáno i historicky, máme velmi podobné jazyky, žili jsme dlouho ve společném státě, vzniklo mnoho česko-slovenských nebo slovensko-českých rodin. A když k tomu přidáme současnou globalizaci, tak na první pohled rozdíly nevidím. Tak jako v Česku, tak i na Slovensku jsou univerzity s různým posláním. Ale odlišnosti jsou spíše mezi jednotlivými skupinami univerzit.

A přestože slovenské i české univerzity jsou minimálně v evropském kontextu spíše podfinancované, ty české mají v tomto směru trochu velkorysejší vládu. Rozdíly však nejsou takové, aby měly nějaký zásadní vliv na kvalitu. Z historie víme, že ne vždy platí pravidlo ‚více dám, více dostanu‘. A mnohokrát právě méně je více, neboť když obracíte každý groš, ve výsledku dotáhnete úžasné věci. Pravda, procento kvalitních univerzit je kvůli financování na Slovensku nižší než v Česku. To však nijak nesnižuje jejich úroveň. Ba naopak, reálné ji zvyšuje tím, že se v nich soustřeďují právě ti nejlepší.

Ke stejnému závěru jsme došli i na setkání českých a slovenských informatických technických fakult, které se konalo letos v říjnu, a mě potěšilo, že čeští kolegové se velmi otevřeně a jednoznačně hlásili k tomu, že kvalitní informatika je na Slovensku i v Česku.

IT SPY: Proč se Slovákům vyplatí studovat v České republice?

Toto je spíše otázka přímo na studenty anebo české kolegy. Nicméně je pravda, že i my jí musíme zabývat, protože mnoho Slováků do Česka odchází studovat. Zejména ty nejlepší univerzity na Slovensku to řeší, neboť nám často odcházejí právě ti studenti, kteří patří mezi „elitu“.

Podle průzkumu Slovenské technické univerzity v Bratislavě a také podle průzkumu SCIO, které ho pro naši Fakultu informatiky a informačních technologií STU udělalo speciálně na uchazečích, kteří se hlásí na informatiku a informační technologie, je několik faktorů, které lákají Slováky jít do Česka. Patří mezi ně zejména prostředí, kvalita studia, přátelé, uplatnění.

Všechny tyto faktory mají dobrý základ a jsou i pochopitelné. Avšak často nezohledňují reálný obraz Slovenska – minimálně, když se omezím na informatiku.

Kvalita studia na nejlepších fakultách slovenské informatiky je srovnatelná s nejlepšími českými fakultami. Pro FIIT STU to potvrdila i anglická Institution of Engineering and Technology, když akreditovala všechny studijní programy na FIIT STU s ohledem na kritéria ve Velké Británii, která vůbec nejsou nízká. Stejnou akreditaci mají i technické obory na univerzitách v Cambridge nebo Oxfordu.

Prostředí – to je otázka velmi individuální a závisí často na tom, s kým v tom prostředí jsme. Dnes můžeme pozorovat snahu všech míst, aby poskytla co nejlepší prostor pro studenty, protože studenti vnesou do každého prostoru život, mnozí po škole zůstanou ve městě žít a pracovat a je to pro každé město velmi důležité. Některým se to daří více, některým méně. V tomto vede Brno (město i kraj), které udělalo vynikající kroky, když ještě všichni spali, a teď bude chvíli trvat, než si mladí Slováci a Češi všimnou, že i jiná města v Česku a na Slovensku jsou zajímavá.

IT SPY: A proč by Češi naopak měli pokukovat po Slovensku?

Přesně pro to, proč by měli Slováci studovat v Česku. Kvalitní školy a zajímavá místa na život jsou u nás stejně jako v Česku. Na Slovensku je jich samozřejmě méně, protože Slovensko je menší. Ale stále je jich tu dost.

Navíc co se týče uplatnění informatiků, je to na Slovensku lepší než v Česku – i finančně. Na Slovensku je významně vyšší nedostatek IT specialistů. Firmy dokonce obecně pociťují nedostatek lidí se třetím stupněm vzdělání, to se doposud nikdy nestalo.

České a slovenské univerzity vychovávají skvělé absolventy, použitelné všude ve světě

IT SPY: Je tedy rivalita vůbec na místě?

Já osobně si myslím, že není důvod, aby se Slovensko a Česko přetahovalo o studenty. Ti nejlepší by měli jít studovat na nejlepší světové univerzity, takové, jaké nemáme ani v Česku a ani na Slovensku. Ideálně tak, aby se do své země vrátili a mohli předat to, co získali, a získat tím ještě více. A někteří i pomoci s tím, abychom jednou ve střední Evropě měli „česko-slovenský“ ETH, Oxford, Stanford nebo MIT.

IT SPY: Spolupracují české a slovenské univerzity?

Určitě ano, minimálně informatici. Setkáváme se na různých úrovních, máme konference, kde diskutujeme nejnovější trendy, využíváme navzájem kapacity při posuzování všech možných prací a projektů.

IT SPY: Jak si na tom „česko-slovenské“ IT univerzity stojí v porovnání se světem?

Stojím si za tím, že nejlepší české a slovenské univerzity vychovávají skvělé absolventy, použitelné všude ve světě na nejvýznamnějších pozicích. Na Slovensku je to vidět i v tom, že v současnosti jsou například již několik let informatici z nejlepších fakult na čele žebříčku platů napříč všemi odvětvími. A zároveň každá z těchto univerzit se může pochlubit skvělým uplatněním svých absolventů v zahraničí.

Pouze pro ukázku, z výzkumné skupiny, ve které působím, se jen za posledních pár let dostali tři absolventi do Google v Curychu, jeden je ve firmě Amadeus v Nice. Minulý týden jsem se setkala s jedním absolventem, který byl sedm let v zahraničí, větší část z toho ve Facebooku. Velmi mě těší, že absolventi přicházejí s tím, že je důležité mít třetí stupeň vzdělání – ve velkých firmách se jim pak otevírá cesta k zajímavé práci ve výzkumu.

To, co je třeba udělat, je lépe financovat, abychom mohli na slovenských univerzitách mít trvale profesory ze zahraničí a více zahraničních studentů. V tomto aspektu Slováci vlastně velmi pomáhají svým českým bratrům, protože do hodnocení univerzit v žebříčcích podstatně zasahuje fakt, jaké procento zahraničních studentů na nich studuje. Slováci na českých univerzitách jsou v této metrice pochopitelně bráni jako cizinci.

Mnohem cennější je školní projekt dotažený nad rámec zadání než práce ve firmě na pozici pomocné IT síly

IT SPY: V čem excelují v IT Češi a v čem Slováci?

Není jedna oblast, která by se takto dala prezentovat. Každá univerzita má svá specifika a vždy to závisí také na její strategii a konkrétních lidech, které má. Na dobrých českých i slovenských univerzitách vidím, že drží tempo se světem a dokáží se soustředit třeba na umělou inteligenci a na informační bezpečnost.

Není tedy třeba neustále zmiňovat hranice. Na FIT ČVUT zřídili nedávno Katedru informační bezpečnosti. Na FIIT STU je již třetím rokem studijní program Informační bezpečnost, nedávno přibyl v této oblasti studijní program i na FEI TUKE. A když už rozebírám jako příklad oblast informační bezpečnosti, tak i v IT SPY máme několik prací z této oblasti i z dalších pracovišť jako FI MU v Brně, FIT VUT v Brně nebo MFF UK v Praze či FMFI UK v Bratislavě.

IT SPY: Myslíte si, že naše schopnost držet pospolu je to, co pohání české a slovenské IT firmy?

Ani bych neřekla, že pohání, ale pomáhá jim. Minimálně tím, že máme podobný jazyk, kulturu, tak jim rozšiřujeme takřka bez nákladů trh. Úspěšná firma však zpravidla musí přemýšlet v širším kontextu a prosadit se v „opravdovém“ zahraničí. A to se slovenským i českým firmám daří.

IT SPY: Představme si, že jsem běžný student na běžné IT univerzitě a vlastně tak nějak nevím, co se sebou. Jak bych měl změnit svůj „mindset“, abych neskončil jen jako kancelářská krysa. Jaké mám vlastně možnosti?

Pokud chci něco změnit, tak už to je možná první známka, že nejsem „běžný“ student. Ačkoli bych si samozřejmě přála, aby cesta ke spokojenosti vždy vedla nejprve přes nás samé. Úkolem dobré univerzity je nabídnout co nejvíce cest ke zlepšení každého studenta. Takže nejdůležitější krok je vybrat si takovou. Nejvíce však pomůže aktivita, vlastní projekty, snaha každou věc a každý předmět v něm vzít jako výzvu.

IT SPY: Ale vidí to takhle i firmy?

Nedávno jsme měli na fakultě panelovou diskusi v rámci akce FutureNow na téma „Proč je výzkum sexy!“. Diskutovali čtyři výzkumníci, tři z nich byli z firem, kde se provádí zajímavý IT výzkum – Innovatrics, Eset a Operam, a čtvrtý byl z akademického prostředí. Padla i otázka, co by měl student dělat, aby jako absolvent dostal šanci pracovat v těch nejvychytanějších firmách, a zda na to potřebuje praxi už během studia. Odpověď byla, že je pouze třeba ukázat, že uchazeč něco dokáže, že ho něco opravdu zajímá. Je mnohem cennější školní projekt dotažený nad rámec zadání než práce ve firmě během studia na pozici pomocné IT síly nebo kodéra.

Takže můj recept je využít maximum z toho, co univerzita, na níž student studuje, nabízí, a jít za hranice, být aktivní, najít si přátele s podobným smýšlením. Pokud se to nedaří, tak máme třístupňové studium – dá se tedy vyzkoušet i jiná univerzita. Ale ty kvalitní na Slovensku a v Česku jsou známé, takže záleží na každém studentovi.

I skvělá diplomka je jednou z možností jak vybočit z průměru. Už jen samotný diplomový projekt, pokud do něj student vloží kromě znalostí i sebe sama, bude výborný, a tak se jím bude moci chlubit celý život. Navíc má diplomka šanci uspět v různých soutěžích, například v naší IT SPY.

IT SPY: A pokud se rozhodnu zůstat na univerzitě? Co mi může nabídnout?

Tvůrčí prostředí, zajímavé výzvy a zejména spolužáky, budoucí kolegy a občas i životní partnery. Nejdůležitější jsou lidé. A samozřejmě možnost postupovat podle svých představ, v tomto ohledu je to obvykle lepší než práce ve firmách, kde člověk „spadne“ do určitého rámce činností a už se z něj tak snadno nedostane. Na univerzitě může dělat vždy s těmi nejnovějšími technologiemi, řešit i zcela odlišné typy projektů. Prostě si může více dovolit luxus zaměřit se na to, co ho baví nejvíce.

IT SPY: Znáte nějaké příběhy „běžných studentů“, kteří udělali díru do světa?

Určitě. Studenty úspěšné v mezinárodních soutěžích jako např. Imagine Cup, absolventy, kteří se uplatnili na pozicích v zajímavých firmách jako Eset, Sygic, Innovatrics, Google, Facebook, Amazon a další. Pěkným příkladem úspěchu je i absolvent bakalářského studia na FIIT STU, který pokračoval na magisterském studiu na ETH Zurich a jako jediný Evropan získal grant Facebooku. Dalším je například náš doktorand, který v rámci své disertační práce vytvořil systém, který nasadili na Harvardu.

To, co považuji za velký úspěch, je množství našich absolventů, kteří se vydali cestou vlastního podnikání. Nemají sice velké firmy jako ty výše jmenované, ale dělají zajímavou práci, živí se vlastním produktem, a to je velká věc. A mnozí z nich mají svou práci v galerii IT SPY.

👉 Chcete se letos zúčastnit prestižního finále IT SPY? Zabookojte si lístek tady! 👈